Do New Yorku jsme se rozhodli přijet o nějakých těch pár dnů dříve, abychom poznali americký život a prohlédli si typické "turistické" spoty. NYC je přece město, které chce vidět snad každý cestovatel. Byli jsme ve složení Michal, Dominik a Martin L.
Ubytování
Ubytování je v NYC šíleně drahé. Nejlevnější hotel začíná na sto dolarech pro jednoho člověka, a proto jsme zvolili nejlevnější variantu - Airbnb. Bydleli jsme půl hodiny metrem od Manhattanu v části Brooklyn. A proč zrovna Brooklyn?
Ať se říká, co se říká, Brooklyn je naprosto bezpečná část NY a cena byla cca 2000 Kč za noc na pokoj pro všechny tři cca měsíc a půl dopředu. No neber to. Na New York City hodně levné.
Bydleli jsme v řadovém domě, kde bylo asi 8 pokojů - všechny byly využívané pro Airbnb kromě jednoho, kde bydleli majitelé. Byli to nějací studenti, lehce divní, lehce nekomunikativní, ale v pohodě. Dokonce jsme měli kuchyň, kterou jsme využívali opravdu často.
Jídlo
Jídlo jsme většinou pořešili tak, že jsme si nakoupili v nedalekém supermarketu, ráno si udělali velkou snídani a večer velkou večeři. Přes den jsme si dělali nějaké svačiny, nebo se dá případně všude koupit pizza/hotdog. Pokud je vás víc a máte možnost si takto vařit, tak vás jídlo v New Yorku nemusí vyjít nějak draze.
Doprava
Po přistání na letišti se dá za 5 dolarů nasednout na AirTrain, tím dojet na Jamaica Station a odtud už se všude dopravíte metrem. Koupili jsme si sedmidenní Metro card za 33 dolarů a to nám vystačilo na veškerou dopravu (metro + autobusy).
Vstupy
Před odletem jsme si všichni koupili New York City Pass, což je takový voucher na vstup na některé typické turistické atrakce v NYC. Dá se lehce přizpsobit, ale v zásadě tam spadá socha Svobody (mimo vstup nahoru do koruny, ale to prý stejně moc nestojí za to), 9/11 muzeum, Top of The Rock obzervatoř, Empire State Building, Natural History Museum a MET. Cena byla asi 120 - 130 dolarů, což se zdá jako hodně, ale věřte, že tímto uštříte dost, atrakce tu nejsou levné. (https://www.citypass.com/new-york)
Den 0:
Michal: Já jsem přiletěl o den dřív než Martin s Dominikem. Už ani nevím proč. Nicméně jsem kvůli tomu měl pár logistických problémů. Na poslední chvíli jsem sháněl ubytování blízko našeho společného bydlení. Blízko myslím do hodiny cesty.
Nakonec jsem našel pokoj u nějaké paní za 1200 Kč. Přijel jsem Uberem a všechno bylo naprosto v pořádku. Pokoj pěkný, dostal jsem dokonce jídlo a pak se vypravil na rychlou procházku před setměním. Byl jsem totiž hodně unavený. Jet lag je hodně znát. A hlavně když člověk v podstatě nespí, když mu to letí v 6 ráno.
No a chodil jsem si takhle po sousedství a uvědomil jsem si, že bydlím v černošském ghettu. Docela rána pro mě takhle ze začátku. Ale člověk si hned zvykne. Lidi byli milí a naprosto v pohodě. Někoho "bílého" jsem ale potkal až snad po půl hodině a byli to nějaké dvě Češky. Holt cena byla zajímavá i pro ně, tak do toho šli, jsme přece Češi :).
Den 1:
Michal: Další den jsem se vzbudil a zamířil jsem do centra veškerého dění. Kluci měli přijet až večer, takže jsem měl celý den jen pro sebe. V podstatě jsem si jen vykračoval po New Yorku a načerpával zdejší atmosféru. Poté jsem zamířil do New Museum of Contemporary Art a židovského muzea, kde zrovna byla výstava Life of Leonard Cohen.
Dominik: Večer jsme se všichni potkali na pokoji našeho Airbnb, zabydleli se a vyrazili prozkoumat okolí. Ve vzdálenosti asi desetiminutové chůze jsme objevili obrovský hypermarket Big Bazaar, kde jsme nakoupili něco k večeři a snídani a svačinu na příští den. Asi si dokážete představit, jak takový typický americký obchod s potravinami vypadá. Všude leží doslova hromady jídla, vše je zabaleno nejméně natřikrát a nejzdravější potraviny jsou ty nejdražší. Pak má člověk jíst zdravě a šetřit planetu... Naše snídaně se tedy většinou skládaly především z míchaných vajíček (která byla naopak extrémně levná) a na svačinu jsme si namazali bagetu se sýrem a šunkou, taková česká klasika (na řízky čas bohužel nebyl). Cestou z nákupu jsme si všimli dvou zajímavostí. První byla, že bydlíme nedaleko židovské čtvrti, kde všichni chodí v tradičních židovských oděvech. A když říkám všichni, tak VŠICHNI. Na ulici jsme tu byli mezi desítkami lidí jediní, kteří vypadali "normálně". Druhou zajímavostí bylo zjištění, že cyklistika se v NYC nevyplácí. Všechna zábradlí, cedule, lampy byly obklopeny pozůstatky po kolech, která si tam lidé odložili. Většinou zůstal jen rám.
Den 2:
Dominik: Naše trio bylo kompletní, a tak jsme vstali brzy ráno a vyrazili do víru velkoměsta. Na Flushing Avenue jsme nastoupili do metra, které nás do půl hodiny dopravilo do centra Manhattanu. Newyorské metro mimochodem není nic příjemného. Zastávky jsou smradlavé a je tam neskutečné horko. Uvnitř vagonu metra je naopak nadupaná klimoška, takže zima jako na Sibiři a divnolidi kam jen oko dohlédne. Na druhou stranu je v metru nespočet překvapivě docela i vtipných reklam a je to asi nejrychlejší způsob dopravy.
Když jsme na Manhattanu vylezli z metra ven, čekal nás o poznání jiný pohled než na doposud známý Brooklyn. Mrakodrapy, mrakodrapy everywhere. Nacházeli jsme se ve finančním distriktu NYC, nedaleko proslulé Wall Street. Odsud jsme pěšky došli do Battery Park, odkud jezdí výletní lodě na Liberty Island. Cestou jsme se náhodou octli vedle známé sochy Charging Bull, kterou jsme však sotva viděli přes desítky asijských turistů, fotících si selfíčka s tímto symbolem amerického kapitalismu.
V rámci zakoupeného New York City Pass jsme měli lístek na loď, která nás odvezla k soše Svobody a na Ellis Island. Ačkoliv je socha Svobody a její historie sama o sobě velmi zajímavá a krásná, tak nejlepším zážitkem této části dne bylo si sednout v parku na Liberty Island, dát si jednu z našich dovezených Plzní a koukat z dálky na manhattanskou panorámu. Vedle sochy Svobody, na ostrově Svobody v zemi proslulé svou láskou pro svobodu, jsme si samozřejmě naše milované plechovky museli pečlivě schovat, jelikož zdejší zákony nepovolují konzumaci alkoholu na veřejném prostranství. Ach ta ironie.
Z Liberty Islandu nás loď zavezla na Ellis Island, kde se nachází National Museum of Immigration (Národní muzeum imigrace). Muzeum je fajn si rychle projít, ale je tam toho opravdu hodně a myslím, že je v NYC mnoho dalších ještě zajímavějších věcí, tak bych tu netrávil víc než hoďku, dvě. Když nás pak loď odvezla zpět do Battery Parku, docela nás pobavilo, že nás uvítalo 5 zaměstnanců, jejichž zdánlivě jediným úkolem bylo všechny pasažéry informovat o tom, aby se příliš dlouho nezdržovali na můstku mezi lodí a břehem. Jinde ve světě by člověku se zdravým rozumem došlo, že není dobré zdržovat stovku lidí za sebou. Tady je nutné to lidem říct pětkrát a ještě pokaždé od jiného zaměstnance. Toto je něco čeho jsme si všimli nejen v NYC, provázelo nás to celým pobytem.
Naším dalším cílem byl Národní památník a muzeum 11. září. Památník je opravdu hezky udělaný a je vidět, že tato událost místní velice silně poznamenala a nikdo jen tak nezapomene. Muzeum se nachází v podzemí v místě, kde dříve stály Twin Towers (Dvojčata). Jsou zde vidět výpovědi svědků, pozůstatky hasičských vozidel a dokonce i základy zasažených budov. Doporučuji si na muzeum vyhradit tak 3 hodiny, stojí to za to.
Když jsme vyšli ven z muzea, tak se už setmělo a přivítaly nás uchvátné pohledy na osvícené mrakodrapy centra Manhattanu. World Trade Center komplex a všechny okolní budovy jsou vskutku působivé. Také je kousek odsud Oculus station, z architektonického hlediska užásná budova kde je zastávka metra a různé obchůdky. Pokud jste viděli John Wick 2, tak budovu jistě poznáte.
Den 3:
Dominik: Následující den jsme zamířili do METu (The Metropolitan Museum of Art). Jedná se o největší muzeum umění v USA, takže asi není třeba zmiňovat, kolik zde toho bylo k vidění. Opravdu jsou tu obrazy, sochy a artefakty ze všech možných konců světa a ze všech historických období. Dokonce tu mají i výstavu o historii Rock & Roll: Play It Loud. Taková malá poznámka, do muzea vás nepustí s jídlem a k pití s sebou můžete mít jen čistou vodu, takže jsme si museli s Martinem odběhnout do postranní uličky schovat svačinu do křoví.
MET je hned vedle Central Parku, takže na oběd jsme si šli sednou na lavičku do parku, abychom se z betonové džungle dostali trochu do přírody. Celý park protínají asfaltové silničky, na kterých stovky lidí jezdí na kolech, kolečkových bruslích a běhají. Asi to bude široko daleko nejlepší způsob jak si venku trochu zasportovat. Taky je tu celkem provoz. Po obědě jsme si park prošli, podívali se na jezero a zamířili na severní část Manhattanu, kde leží proslulý Harlem.
Harlem má pověst takového ne příliš bezpečného černošského ghetta a ačkoliv je otázkou, jestli je tato skutečnost pořád aktuální, při stmívání nám to moc klidu nedodalo. Například se nám stalo, že při čekání na přechodu se s námi dal do řeči jeden Afroameričan, který byl velmi příjemný a přátelský, ale při loučení nás varoval, abychom odsud před setměním raději vypadli jestli chceme žít. Tak jsme se nervózně zasmáli a šli dál. Bylo jasné, že sem moc bělochů asi nechodí, všichni na nás koukali divně a naše turistické batůžky tomu asi moc nepomáhaly. Dokonce jsme narazili na dvojici starších pánů, kteří se s námi chtěli vyfotit. Taky jsem jednomu z nich zdráhavě půjčil mobil, aby nás vyfotil, ale pán si asi se smart phony moc nevědel rady, protože fotku žádnou nevyfotil. Když už začínala být fakt tma, našli jsme nějakou fast food pizzu, najedli se a zalezli raději do nejbližšího metra. Řekl bych, že situace se zde zlepšila, ale asi je pořád třeba si dávat pozor a používat zdravý rozum. Každopádně doporučuju se sem přes den mrknout, je to jiná kultura oproti zbytku Manhattanu.
Když jsme se metrem svezli zpět do centra Manhattanu, řekli jsme si, že bychom si jako správní Newyorčani měli zavolat taxík a nechat se někam svézt. Jelikož jsou tu tyto služby předražené, zvolili jsme Trump Tower, která byla jen o pár bloků dál. Taxikář nás ale asi špatně pochopil a odvezl nás k Trump Hotelu. Naštestí byl také poblíž, tak jsme nakonec platili něco kolem 10 dolarů.
Od Trump International Hotelu jsme si tedy došli na 5th Avenue pěšky, abychom se podívaly na tu Trump Tower, když už jsme si ji zvolili za cíl. Po bezpečnostní kontrole jsme se i dostali dovnitř a zašli si na pozlacené záchodky. Také tam bylo pár předražených kaváren a restaurací.
5th Avenue je ulice známá tím, že se zde nachází většina obchodů s luxusními značkami a pětihvězdičkové hotely. Sice nejsme nějací fashion fanatici, ale ulici jsme si prošli, abychom se podívali jak si žije newyorská smetánka.
Touto dobou už se dostatečně setmělo, den se pomalu blížil ke konci a zrovna jsme byli na 6th Ave, což znamenalo jedinou věc. Byl čas vyrazit na Times Square! Ano, další ikonické klišé New Yorku, ale zažít se to musí. Když jsme se k Times Square přibližovali jednou z vedlejších ulic a už tam byla vidět ostrá blikající záře, bylo nám jasné, že jdeme správným směrem. Times Square je jeden velký epileptický záchvat naprosto narvaný lidmi, není divu, že se o New Yorku říká, že nikdy nespí. Mezi davy lidí, demonstranty a pouličními umělci se místy vážně nedá ani hnout, ale zážitek je to jedinečný a určitě stojí za to si to jednou zkusit.
Na závěr dne jsme se nedaleko Times Square posadili na veřejné lavičky a dali si další zaslouženou Plzničku <3.
Den 4:
Dominik: Čtvrtý den jsme se na chvíli rozdělili, jelikož náš New York City Pass nabízel buď variantu vstupu do Rockefeller centra nebo do Guggenheim muzea. Michal chtěl do muzea a my s Martinem vyrazili vylézt nahoru na Top of the Rock (vyhlídka nahoře na Rockefeller center). Výhled byl fakt pecka, stejně jako hodně lidí bych ho možná doporučil i víc než výhled z Empire State Building, jelikož máte výhled na Central Park a právě i na Empire State. Nahoře jsme strávili určitě alespoň hodinu, dali si sváču a snažili se zmapovat celé naše okolí, protože je vážně vidět většina Manhattanu, část Brooklynu i New Jersey. (Jako správní Newyorčané jsme se za ten rok naučili NJ nenávidět, takže fuj!)
Měli jsme s Michalem domluvený sraz někde poblíž, takže jsme slezli a chvíli se procházeli po okolí. Narazili jsme na ulici, která byla uzavřená a všude byly stánky s jídlem. Zjistili jsme, že se zrovna konal nějaký brazilský festival a tyto trhy prodávaly samé brazilské speciality.
Jelikož jsme se toho předchozí dny dost nachodili, řekli jsme si, že dnes vyzkoušíme půjčit si kola. Po celém městě jsou stanoviště City Bike a je to fakt parádní způsob dopravy. Za 12 dolarů jsme si koupili denní kupón, který nám umožnil neomezený počet půlhodinových jízd na 24 hodin. Je trochu otravné, že po každých 30 minutách je třeba najít parkovací stanici a zaparkovat a opět si kolo vzít, ale stanice jsou na Manhattanu fakt všude a stejně většinu památek a míst kam jedete najdete v půlhodinové vzdálenosti. Je k tomu fajn appka, která vám trackuje čas, vzdálenost a je tam mapa lokací všech stanic.
S půjčenými koly jsme tak dojeli ke slavnému Grand Central Terminal, což je manhattanské vlakové nádraží. Je to nádherná historická budova a místní ji očividně velmi využívají. Denně tudy projde 700 000 lidí a v největší dopravní špičce prý vlaky jezdí každou minutu.
Nedaleko nádraží se nachází jeden z nejvíce ikonických mrakodrapů New Yorku, Chrysler Building. Je to první mrakodrap na světě, který překročil výšku Eiffelovky, má 318 metrů. Známý je také především svou zajímavou špičkou, která v noci svítí do žluta.
Když už jsme u těch historických mrakodrapů, další na seznamu byl samozřejmě Flatiron Building, který si získal své jméno díky svému tvaru, který připomína žehličku.
Odsud jsme zamířili do části Manhattanu zvané Greenwich Village. Krom spousty kaváren a podníků se tu nachází několik budov a kampus New York University. Nejvíce nás zaujal Washington Square Park, což je park s fontánou, kde se schází celá Village. Především se to zde hemžilo studenty a bylo očividné, že se jedná o centrum kulturního dění a zábavy. Chvíli jsme zde poseděli, je to opravdu sympatické a příjemné místo, kde by se člověk jistě seznámil se spoustou zajímavých lidí.
Jižně od Village je známá umělecká čtvrť SoHo, ale moc jsme tu nepobyli, v podstatě jsme ji jen projeli na kolech. I tak jsme si však všimli grafitti, které tu je běžné.
Našimi hlavními cíly byly Little Italy a Chinatown. Jedná se o čtvrtě převážně obydlené komunitou těchto národů. V Little Italy žije asi sto tisíc Italů a všude kam se podíváte jsou italské restaurace. Bylo to tu dost drahé, tak jsme si řekli, že si počkáme na Chinatown. Ten je počtem obyvatel dost podobný a tato čínská kultura je zde opravdu velmi dominantní, místy byste ani nepoznali, že jste v New Yorku. Našli jsme si nějakou restauraci se sezením venku a dali si smažené nudle s krevetami, bylo to fakt výborné. Kluci mě dokonce naučili používat hůlky! :D
Po večeři se pomalu začínalo stmívat, tak jsme rychle sedli na kola a jeli na úplný jih Manhattanu, kde se nachází jeho finanční distrikt. Prošli jsme si Wall Street a prohlédli si budovy New York Stock Exchange (Newyorská burza). Byla neděle večer, takže jsme tam byli skoro sami, ale dokážu si představit, že nadcházející ráno se to tam hemžilo obchodníky s akciemi.
Touto dobou už byla tma, tak jsme zaparkovali kola, našli metro a vyrazili zpět na Airbnb. Chtěli jsme si také vyzkoušet noční život v New Yorku, ale to se těžko kombinuje s touto turistikou, po každém dni jsme byli opravdu unavení. Nakonec jsme se po véče v Burger Kingu přemluvili alespoň zkusit zajít na drink do Bushwicku. Jedná se o městskou čtvrť v Brooklynu, která je známá svou hipsterskou povahou. Jelikož ale byla neděle, chvíli trvalo, než jsme našli nějaké místo, kde byli lidi. Byl to takový malý příjemný bar, který se jmenoval "Father Knows Best" a lidí tam bylo překvapivě docela dost. Byla tam pohodová atmosféra, ale co se pití týče, nic moc pro nás. Ale tak to prostě v Americe je, všechno je drahý a většinou ne moc dobrý :D Každopádně jsme si tam našli nějakou levnou variantu, kde člověk za 6 dolarů dostane malý pivko v plechovce (12 oz, takže 355 ml) a panáka vodky. Deal jak z Kauflandu to není, ale na Ameriku dobrý.
Cestou zpátky jsme se pro zajímavost zastavili v liquor storu (obchod s alkoholickými nápoji), abychom se podívali, jak tu vypadají a jaké mají ceny. Docela nás překvapilo, že veškeré zboží bylo schované za skleněnými stěnami a člověk si musel láhev objednat od majitele, který mu ji donesl. Některé části New Yorku holt ještě zcela bezpečné nejsou a podnikatelé si své obchody docela střeží.
Den 5:
Dominik: Po dlouhém a náročném čtvrtém dni jsme si potřebovali dát trochu oraz, takže jsme si naplánovali jen Empire State Building a mimo to jsme se procházeli po Manhattanu. V rámci naší vstupneky jsme mohli na Empire State vyjít ve dne a pak znovu v noci. Je to zajímavý kontrast, během dne vidíte detaily jednotlivých mrakodrapů a můžete si podrobně zmapovat celý Manhattan. V noci zas zažijete jedinečný výhled na město plné světel a povyku. Prostě New York City tak jak má být. Pokud nemáte čas sem zajít dvakrát, doporučil bych si během dne zajít na Rockefeller center a pak někdy v noci na Empire State Building.
V budově Empire State Building je také expozice o její stavbě a některé exponáty z filmů, které se zde natáčely.
Po zbytek dne jsme se procházeli po Manhattanu. Zašli jsme zpět na 5th Avenue, prošli kolem Trinity Church, Columbus Circle, ale to už není nutné zmiňovat. Spíše přiložím fotky z této procházky.
V noci jsme se tedy vrátili zpět na Empire State Building a obdivovali toto úžasné město za tmy.
Den 6:
Dominik: A je to tady, poslední den. Jelikož měl Michal vlak do Schenectady dříve, než my náš autobus, musel se odpojit už dopoledne. Než však vyrazil, rozhodli jsme se, že všichni zajdem omrknout DUMBO (Down Under the Manhattan Bridge Overpass). Jedná se o bývalou industriální čtvrť Brooklynu, která je v dnešní době plná úspěšných technologických startupů a luxusních apartmánů. Vypadá to tam opravdu hezky, rozhodně dobré místo na odpočinek od rušného Manhattanu. Toto místo je také hlavně známé svými výhledy na Brooklyn Bridge a Washington Bridge (dva ze tří ikonických mostů mezi Manhattanem a Brooklynem, tzv. Three-Bridge Walk - zbávající most je Williamsburg Bridge). Celé jsme si to tu prošli, vylezli, na Brooklyn Bridge, a poté zamířili zpět na pokoj, abychom si sbalili kufry a vypadli.
Poté co jsme se rozloučili s Michalem, jsme s Martinem měli ještě několik hodin času. Rozhodli jsme se ho využít a vyrazili jsme do American Museum of Natural History (Americké přírodovědné muzeum). Na pořádné prohlédnutí celého muzea by si člověk musel vyhradit skutečně celý den, ale i tak jsme si stihli prohlédnout pár zajímavostí. Muzeum je obrovské a je zde možnost vidět výstavy o savcích, dinosaurech, domorodých národech, drahokamech a mnohem více. Také je zde Haydenovo planetárium, jehož ředitelem je Neil deGrasse Tyson. Jak muzeum, tak planetárium opravdu stojí za to, mají neuvěřitelnou sbírku.
Tímto byl náš pobyt v New Yorku u konce. S Martinem jsme dojeli na 34th St b/t 11th Ave and 12th Ave, odkud jezdí Megabus do Albany. Zde jsme se setkali s Martinem V., Honzou a Lukášem a společně jsme jeli do Albany a odtamtud dalším busem do Schenectady, kde na nás už čekal Michal, Jirka a Tomáš.
New York je úžasné a jedinečné město, které je historické a moderní zároveň a určitě doporučuji, aby se sem každý alespoň jednou v životě podíval :)
